Chystané

Mezinárodní den muzeí připadá každoročně na 18. květen. Při této příležitosti vystaví muzeum zajímavé přírůstky, které do sbírky získalo v uplynulém roce a veřejnost je zatím neměla šanci spatřit. Těšit se můžete na zajímavé archiválie (pozvánky, plakáty, noviny atd.), historické fotografie a pohlednice Trutnova a Trutnovska, výtvarná díla regionálních umělců (Josef Polz, Wenzel Labus, Petr Chvalina, Milan Lipovský), či archeologické nálezy z Královédvorska a prusko-rakouské války v roce 1866.

Genealog a kronikář Ing. Jiří Stach pohovoří ve své přednášce o tom, co se skrývá pod slovem rodokmen. Dozvíte se, jak zjistit, kolik jste měli předků, kde je začít hledat, jak hluboko do minulosti se můžete ve svém pátrání dostat, jak sestavit a nakreslit rodokmen a mnoho dalšího. Vyústěním pátrání po předcích pak může být sestavení rodinného stromu nebo dokonce vytvoření rodinné kroniky. Na příkladu vlastní rodinné kroniky nám přednášející poradí, jak ji sepsat. V závěru přednášky bude možno nahlédnout do hotových rodokmenů, které Ing. Stach vypracoval.

Přednášející Jiří Kuťák seznámí posluchače s působením rytířského řádu johanitů na ostrově Rhodos ve Středozemním moři v letech 1309–1522. V úvodu přednášky stručně připomene dějiny řádu, jehož počátky se datují do 11. století. Poté svoji pozornost obrátí na ostrov Rhodos, který se stal od roku 1309 hlavním centrem řádu johanitů. Za jeho více než dvousetleté éry řád postavil na ostrově nejen několik pevností na obranu proti Turkům, ale i kostely, paláce a nemocnici. V závěru přednášky se bude věnovat četným útokům osmanské armády na johanitské pevnosti na ostrově, které vyvrcholily roku 1522, kdy byl řád donucen opustit Rhodos a předat ho tureckému sultánovi.

Hudební skladatel Bedřich Smetana (1824–1884), jehož umělecký odkaz významně přesahuje pouhé hudební dědictví, je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností české hudební kultury 19. století. Narozen roku 1824 jako syn sládka v zámeckém pivovaru v Litomyšli si i přes značný talent musel hudební dráhu u svého otce těžce prosadit. Působil jako pedagog, skladatel a kapelník Prozatímního divadla v Praze. Komponoval i provozoval hudbu jako výraz nové koncepce umění a uměleckého pokroku. Jeho jméno bývalo v dějinách 20. století zneužíváno jako nástroj politické propagandy, dnes pro mnohé představuje velikána, jiní naopak jeho hudbu považují za „přežitou“. Známe skutečný význam jeho uměleckého odkazu? Muzikoložka Mgr. Sandra Bergmannová, Ph.D., z Národního muzea – Muzea Bedřicha Smetany v Praze, přiblíží osobnost, životní osudy i rodové kořeny tohoto skladatele v severovýchodních Čechách.