Aktuální | Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

PODĚKOVÁNÍ JAROSLAVU CITOVI

Dne 20. srpna 2026 uplyne již 100 let od narození Jaroslava City (1926–2013), významného náchodského grafika, malíře, ilustrátora, spisovatele knih pro děti, tvůrce kresleného humoru, animovaných filmů a autora světově proslulého animovaného večerníčku o Maťovi a Klinčekovi. V souvislosti s umělcovým výročím zavzpomíná na tohoto známého výtvarníka a jeho uměleckou tvorbu trutnovská kronikářka Mgr. Alena Křivská, kterou s Jaroslavem Citou pojilo dlouholeté přátelství. Měla tak možnost hlouběji nahlédnout do jeho tvorby a poznat některá tajemství její úspěšnosti a obliby doma i v zahraničí. Přednášející pozve posluchače na malou procházku Citovým výtvarným uměním, seznámí je s jeho počátky i vrcholnými výtvarnými počiny, které zajistily jeho proslulost. To vše doprovodí ukázkami z umělcovy bohaté tvorby. Představeny budou obrazy, grafiky, kreslené vtipy i obrázky ke slavnému večerníčku. Návštěvníci spatří převážně Citova méně známá díla z její soukromé sbírky. V závěru přednášející pohovoří o vzniku Citových ilustrací k jejímu pohádkovému vyprávění Pohádky ze starého hradu, které letos vydá vlastním nákladem jako knížku pro děti.

CHVALKOVŠTÍ Z HUSTÍŘAN A ZALOŽENÍ DVOU VSÍ V LESÍCH KRÁLOVSTVÍ A MNICHOVEC

Historik Mgr. David Vitner se v přednášce bude věnovat problematice zakládání vsí na pomezí Trutnovska, Královédvorska a Českoskalicka ve 2. polovině 16. století. V této době docházelo k narušování hranic lesů spravovaných z Trutnova ze strany okolní šlechty. Vedle Jiřího z Valdštejna nebo Zilvarů z Pilníkova tak činili především Chvalkovští z Hustířan. Příslušníci jedné z větví původně vladyckého rodu prožívali koncem 16. století rychlý ústup z někdejších pozic, když předtím zastávali úřad purkrabího Hradeckého kraje nebo místosudího Českého království. Než však roku 1602 po meči vymřeli, stačili se do dějin zapsat také jako zakladatelé vesnic Nesytá (první zmínka roku 1563) a Komárov (připomínán roku 1565), a to v jimi nedovoleně obsazené části lesa Království, jenž sousedil s lesem Mnichovec, kdysi majetkem augustiniánského kláštera v Jaroměři. Ten Chvalkovští drželi na základě šestice majestátů získaných od českých králů. Přednášející v závěru přednášky připomene i situaci na počátku 17. století, kdy nástupci Chvalkovských čelili snahám o doplacení obou vsí i lesa Mnichovce.

HISTORIE FINANČNÍ STRÁŽE V LETECH 1843–1918 (1920) SE ZVLÁŠTNÍM PŘIHLÉDNUTÍM K OBLASTI KRKONOŠ

Přednášející Ing. Jaroslav Beneš z Československé obce legionářské – Jednoty Mladá Boleslav seznámí posluchače s historií finanční stráže v době habsburské monarchie. Přednáška osvětlí charakteristiku sboru, který mimo jiné více než 100 let střežil naše hranice, jeho hlavní úkoly a historický vývoj počínající roky 1842/1843, kdy byla finanční stráž založena. Připomenuty budou základní milníky v historii finanční stráže v době monarchie a její přechod do naší nově vzniklé republiky. V rámci přednášky zazní množství zajímavých příběhů ze života finančních strážníků i různé historky o pašerácích v oblasti Krkonoš a Podkrkonoší. Promítnuty budou unikátní fotografie k historii finanční stráže a celnictví v našem regionu.

KRAKONOŠOVA CESTA NAŠIMI DĚJINAMI

Krakonoš rozhodně není jen pohádkovou bytostí, ale postavou, která se zapsala i do dějin našich národů. Doposud však převažoval výklad jeho skutků z pohledu etnologů, folkloristů, literárních a jazykových vědců. Renomovaná historička doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., která se specializuje především na české a církevní dějiny 16.–18. století, ale v přednášce zařadí ohlas jeho působení do historického kontextu. Krakonoš – Rübezahl se stal předmětem německo-českých rozbrojů už od sklonku 18. století, hledal se jeho „pravý“ germánský, či slovanský původ a tyto spory pokračovaly až do poloviny 20. století. Poté si svého německého Rübezahla ponechali vysídlení obyvatelé Krkonoš a původně slezského Ducha hor „adoptovali“ Poláci.

PŘEDNÁŠKA BYLINKÁŘE KARLA ŠTENBAURA

Zdravotní přednáška o místních léčivých bylinkách na posílení vnitřních orgánů těla člověka v zimním období.

Chystané