Aktuální | Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

ZABIJÁCI PRAVĚKU

Člověk 21. století, žijící v relativně bezpečné civilizaci prosté velkých masožravých tvorů, si dominantní predátory dnes dokáže pouze představovat. Tygry, krokodýly nebo třeba anakondy obdivujeme maximálně v expozicích zoologických zahrad nebo v efektně natočených filmových dokumentech. Setkání s nimi ve volné přírodě je již pro nás zkušeností, která nám způsobuje mrazení v zádech. Přitom i ti největší predátoři současného světa jsou jen drobnými tvorečky v porovnání s giganty, kteří kráčeli po pevninách druhohorního světa. Největší masožraví dinosauři překonávali hmotností dospělého slona a byli dlouzí jako autobus MHD. Jen jejich hlava se zuby o velikosti čepele kuchyňského nože mohla být dlouhá až dva metry a umožňovala vytrhnout z kořisti kus masa o hmotnosti dospělého člověka. O tom i mnohém dalším bude pojednávat přednáška popularizátora paleontologie RNDr. Vladimíra Sochy, který na téma pravěkého světa napsal již více než dvě desítky knih.

TRUTNOVSKÁ NÁBŘEŽÍ NA STARÝCH FOTOGRAFIÍCH

PhDr. Ondřej Vašata se bude v přednášce spojené s projekcí fotografií věnovat proměnám nábřeží řeky Úpy v Trutnově v průběhu 19. a 20. století. Svoji pozornost zaměří na dnešní ulice Horní Promenáda, Dolní Promenáda, Říční, Na Lukách, Úpské nábřeží a nábřeží Václava Havla. Připomene například významné stavby, které se zde nalézají či nalézaly (vlakové nádraží, kino, obchodní škola, sportoviště u řeky Úpy, jatka, Ullrichova papírna, hotel Union atd.), ale také katastrofální povodeň v roce 1897, následnou výstavbu kamenných nábřežních zdí a regulaci břehů řeky Úpy. Vzpomenuty budou i mosty spojující oba úpské břehy.

MICHAL VOJTĚCH: ZA STARÝCH ČASŮ

Trutnovský rodák a patriot Bc. Michal Vojtěch se již několik let věnuje kresbě lidové architektury severovýchodních Čech, ve které úročí svůj celoživotní zájem o historii a výtvarné umění. V rekonstrukčních kresbách pastelkami a tužkami, jež vznikají na základě předloh v podobě vzácných starých fotografií, přibližuje dnešním generacím krásu dávno zaniklých staveb našeho regionu. Prostřednictvím Vojtěchových kreseb se přeneseme do druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Připomeneme si již zmizelé horské boudy v Krkonoších, roubené a zděné chalupy na předměstích Trutnova, ve Vrchlabí, v Královci, v okolí Malých Svatoňovic, v Broumově či na Novopacku. Vystaveny budou i výtvarníkovy kresby dosud stojící lidové architektury na Trutnovsku, které mají pro svoji preciznost vysokou dokumentární hodnotu.

KRAKONOŠOVA CESTA NAŠIMI DĚJINAMI

Krakonoš rozhodně není jen pohádkovou bytostí, ale postavou, která se zapsala i do dějin našich národů. Doposud však převažoval výklad jeho skutků z pohledu etnologů, folkloristů, literárních a jazykových vědců. Renomovaná historička doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., která se specializuje především na české a církevní dějiny 16.–18. století, ale v přednášce zařadí ohlas jeho působení do historického kontextu. Krakonoš – Rübezahl se stal předmětem německo-českých rozbrojů už od sklonku 18. století, hledal se jeho „pravý“ germánský, či slovanský původ a tyto spory pokračovaly až do poloviny 20. století. Poté si svého německého Rübezahla ponechali vysídlení obyvatelé Krkonoš a původně slezského Ducha hor „adoptovali“ Poláci.

PŘEDNÁŠKA BYLINKÁŘE KARLA ŠTENBAURA

Zdravotní přednáška o místních léčivých bylinkách na posílení vnitřních orgánů těla člověka v zimním období.

Chystané