Chystané

Trutnovský rodák a patriot Bc. Michal Vojtěch se již několik let věnuje kresbě lidové architektury severovýchodních Čech, ve které úročí svůj celoživotní zájem o historii a výtvarné umění. V rekonstrukčních kresbách pastelkami a tužkami, jež vznikají na základě předloh v podobě vzácných starých fotografií, přibližuje dnešním generacím krásu dávno zaniklých staveb našeho regionu. Prostřednictvím Vojtěchových kreseb se přeneseme do druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Připomeneme si již zmizelé horské boudy v Krkonoších, roubené a zděné chalupy na předměstích Trutnova, ve Vrchlabí, v Královci, v okolí Malých Svatoňovic, v Broumově či na Novopacku. Vystaveny budou i výtvarníkovy kresby dosud stojící lidové architektury na Trutnovsku, které mají pro svoji preciznost vysokou dokumentární hodnotu.

Krakonoš rozhodně není jen pohádkovou bytostí, ale postavou, která se zapsala i do dějin našich národů. Doposud však převažoval výklad jeho skutků z pohledu etnologů, folkloristů, literárních a jazykových vědců. Renomovaná historička doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., která se specializuje především na české a církevní dějiny 16.–18. století, ale v přednášce zařadí ohlas jeho působení do historického kontextu. Krakonoš – Rübezahl se stal předmětem německo-českých rozbrojů už od sklonku 18. století, hledal se jeho „pravý“ germánský, či slovanský původ a tyto spory pokračovaly až do poloviny 20. století. Poté si svého německého Rübezahla ponechali vysídlení obyvatelé Krkonoš a původně slezského Ducha hor „adoptovali“ Poláci.

Zdravotní přednáška o místních léčivých bylinkách na posílení vnitřních orgánů těla člověka v zimním období.

Karel Čapek, úzce spjatý s Prahou, byl bystrým pozorovatelem evropských velkoměst, jejichž pulzující rytmus zachytil ve svých cestovních črtách. V přednášce předního odborníka na život a dílo bratrů Josefa a Karla Čapkových Mgr. Hasana Zahiroviće, Ph.D., odhalíme Čapkův rozpor mezi jeho upřímným obdivem ke kulturní eleganci „milovaných metropolí“, jako byly Londýn nebo Řím, a jeho ostrými postřehy z výletů. Prozkoumáme, jak autor vnímal civilizační rizika anonymity a konzumu, která pro něj představovala „nesnesitelná sídla“ plná moderních obav. Literární sonda nabídne jedinečný pohled na to, jak tento velký humanista bilancoval mezi krásou cizokrajných center a hrozbami standardizovaného světa.

Perník patřil po staletí k tradičnímu českému pečivu. Zprvu se jednalo o luxusnější zboží určené pro majetné vrstvy, od konce 17. století se ale perník stal oblíbenou pochoutkou širokých vrstev. Vrchol perníkářské výroby nastal v první polovině 19. století, poté začalo perníkářské řemeslo ustupovat rozvíjející se cukrářské výrobě, až na počátku 20. století prakticky vymizelo. Na výstavě budou prezentovány vzácné dřevěné perníkářské formy z 18. a 19. století a jejich odlitky ze sbírky trutnovského muzea i dalších muzeí východních a severovýchodních Čech, které jsou výmluvným dokladem řezbářského umění našich předků. K tradičním námětům perníkářských forem, do kterých se vytlačovalo perníkové těsto, patřilo srdce, kůň, ryby a další zvířata, lidské postavy (kominík, husar, miminko v povijanu) a nejrůznější náboženské motivy. Výstava připomene také historii perníkářské výroby v Čechách a v našem regionu.