Aktuální

POMOCNÉ TECHNICKÉ PRAPORY V ČESKOSLOVENSKU V LETECH 1950–1954: „ČERNÍ BARONI“ NA DOLE LUDVÍK V OSTRAVĚ-RADVANICÍCH

Pomocné technické prapory (PTP) byly v letech 1950–1954 pracovními útvary Československé lidové armády, ve kterých v rámci základní vojenské služby sloužili muži, které vládnoucí komunistický režim považoval za politicky nespolehlivé, tj. příslušníci bývalých rodin podnikatelů, kulaků, ale i duchovní a neodsunutí Němci. Nasazeni byli na fyzicky namáhavou a nebezpečnou práci v dolech, kamenolomech a nejrůznějších stavbách. Přednášející Václav Němec v první části přednášky připomene historii PTP, které vznikly v roce 1950 na základě rozhodnutí tehdejšího ministra národní obrany Alexeje Čepičky. Ve druhé části se bude věnovat osobě svého otce Ing. Václava Němce (1929–2013), který byl jako syn malorolníka nasazen u PTP na Dole Ludvík v Ostravě-Radvanicích. Po listopadu 1989 vstoupil do Svazu Pomocných technických praporů, kde dlouhá léta zastával funkci předsedy pro okres Trutnov. Byl také autorem expozice věnované historii PTP, která byla součástí Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta v Jaroměři-Josefově.

MICHAL VOJTĚCH: ZA STARÝCH ČASŮ

Trutnovský rodák a patriot Bc. Michal Vojtěch se již několik let věnuje kresbě lidové architektury severovýchodních Čech, ve které úročí svůj celoživotní zájem o historii a výtvarné umění. V rekonstrukčních kresbách pastelkami a tužkami, jež vznikají na základě předloh v podobě vzácných starých fotografií, přibližuje dnešním generacím krásu dávno zaniklých staveb našeho regionu. Prostřednictvím Vojtěchových kreseb se přeneseme do druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Připomeneme si již zmizelé horské boudy v Krkonoších, roubené a zděné chalupy na předměstích Trutnova, ve Vrchlabí, v Královci, v okolí Malých Svatoňovic, v Broumově či na Novopacku. Vystaveny budou i výtvarníkovy kresby dosud stojící lidové architektury na Trutnovsku, které mají pro svoji preciznost vysokou dokumentární hodnotu.

KRÁSA SVĚTA PERNÍKÁŘSKÝCH FOREM

Perník patřil po staletí k tradičnímu českému pečivu. Zprvu se jednalo o luxusnější zboží určené pro majetné vrstvy, od konce 17. století se ale perník stal oblíbenou pochoutkou širokých vrstev. Vrchol perníkářské výroby nastal v první polovině 19. století, poté začalo perníkářské řemeslo ustupovat rozvíjející se cukrářské výrobě, až na počátku 20. století prakticky vymizelo. Na výstavě budou prezentovány vzácné dřevěné perníkářské formy z 18. a 19. století a jejich odlitky ze sbírky trutnovského muzea i dalších muzeí východních a severovýchodních Čech, které jsou výmluvným dokladem řezbářského umění našich předků. K tradičním námětům perníkářských forem, do kterých se vytlačovalo perníkové těsto, patřilo srdce, kůň, ryby a další zvířata, lidské postavy (kominík, husar, miminko v povijanu) a nejrůznější náboženské motivy. Výstava připomene také historii perníkářské výroby v Čechách a v našem regionu.

Používáme soubory cookies

Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.

upravit předvolby