Aktuální | Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

MICHAL VOJTĚCH: ZA STARÝCH ČASŮ

Trutnovský rodák a patriot Bc. Michal Vojtěch se již několik let věnuje kresbě lidové architektury severovýchodních Čech, ve které úročí svůj celoživotní zájem o historii a výtvarné umění. V rekonstrukčních kresbách pastelkami a tužkami, jež vznikají na základě předloh v podobě vzácných starých fotografií, přibližuje dnešním generacím krásu dávno zaniklých staveb našeho regionu. Prostřednictvím Vojtěchových kreseb se přeneseme do druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Připomeneme si již zmizelé horské boudy v Krkonoších, roubené a zděné chalupy na předměstích Trutnova, ve Vrchlabí, v Královci, v okolí Malých Svatoňovic, v Broumově či na Novopacku. Vystaveny budou i výtvarníkovy kresby dosud stojící lidové architektury na Trutnovsku, které mají pro svoji preciznost vysokou dokumentární hodnotu.

KRAKONOŠOVA CESTA NAŠIMI DĚJINAMI

Krakonoš rozhodně není jen pohádkovou bytostí, ale postavou, která se zapsala i do dějin našich národů. Doposud však převažoval výklad jeho skutků z pohledu etnologů, folkloristů, literárních a jazykových vědců. Renomovaná historička doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., která se specializuje především na české a církevní dějiny 16.–18. století, ale v přednášce zařadí ohlas jeho působení do historického kontextu. Krakonoš – Rübezahl se stal předmětem německo-českých rozbrojů už od sklonku 18. století, hledal se jeho „pravý“ germánský, či slovanský původ a tyto spory pokračovaly až do poloviny 20. století. Poté si svého německého Rübezahla ponechali vysídlení obyvatelé Krkonoš a původně slezského Ducha hor „adoptovali“ Poláci.

KRÁSA SVĚTA PERNÍKÁŘSKÝCH FOREM

Perník patřil po staletí k tradičnímu českému pečivu. Zprvu se jednalo o luxusnější zboží určené pro majetné vrstvy, od konce 17. století se ale perník stal oblíbenou pochoutkou širokých vrstev. Vrchol perníkářské výroby nastal v první polovině 19. století, poté začalo perníkářské řemeslo ustupovat rozvíjející se cukrářské výrobě, až na počátku 20. století prakticky vymizelo. Na výstavě budou prezentovány vzácné dřevěné perníkářské formy z 18. a 19. století a jejich odlitky ze sbírky trutnovského muzea i dalších muzeí východních a severovýchodních Čech, které jsou výmluvným dokladem řezbářského umění našich předků. K tradičním námětům perníkářských forem, do kterých se vytlačovalo perníkové těsto, patřilo srdce, kůň, ryby a další zvířata, lidské postavy (kominík, husar, miminko v povijanu) a nejrůznější náboženské motivy. Výstava připomene také historii perníkářské výroby v Čechách a v našem regionu.