Aktuální | Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

CHVALKOVŠTÍ Z HUSTÍŘAN A ZALOŽENÍ DVOU VSÍ V LESÍCH KRÁLOVSTVÍ A MNICHOVEC

Historik Mgr. David Vitner se v přednášce bude věnovat problematice zakládání vsí na pomezí Trutnovska, Královédvorska a Českoskalicka ve 2. polovině 16. století. V této době docházelo k narušování hranic lesů spravovaných z Trutnova ze strany okolní šlechty. Vedle Jiřího z Valdštejna nebo Zilvarů z Pilníkova tak činili především Chvalkovští z Hustířan. Příslušníci jedné z větví původně vladyckého rodu prožívali koncem 16. století rychlý ústup z někdejších pozic, když předtím zastávali úřad purkrabího Hradeckého kraje nebo místosudího Českého království. Než však roku 1602 po meči vymřeli, stačili se do dějin zapsat také jako zakladatelé vesnic Nesytá (první zmínka roku 1563) a Komárov (připomínán roku 1565), a to v jimi nedovoleně obsazené části lesa Království, jenž sousedil s lesem Mnichovec, kdysi majetkem augustiniánského kláštera v Jaroměři. Ten Chvalkovští drželi na základě šestice majestátů získaných od českých králů. Přednášející v závěru přednášky připomene i situaci na počátku 17. století, kdy nástupci Chvalkovských čelili snahám o doplacení obou vsí i lesa Mnichovce.

MICHAL VOJTĚCH: ZA STARÝCH ČASŮ

Trutnovský rodák a patriot Bc. Michal Vojtěch se již několik let věnuje kresbě lidové architektury severovýchodních Čech, ve které úročí svůj celoživotní zájem o historii a výtvarné umění. V rekonstrukčních kresbách pastelkami a tužkami, jež vznikají na základě předloh v podobě vzácných starých fotografií, přibližuje dnešním generacím krásu dávno zaniklých staveb našeho regionu. Prostřednictvím Vojtěchových kreseb se přeneseme do druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Připomeneme si již zmizelé horské boudy v Krkonoších, roubené a zděné chalupy na předměstích Trutnova, ve Vrchlabí, v Královci, v okolí Malých Svatoňovic, v Broumově či na Novopacku. Vystaveny budou i výtvarníkovy kresby dosud stojící lidové architektury na Trutnovsku, které mají pro svoji preciznost vysokou dokumentární hodnotu.

KRÁSA SVĚTA PERNÍKÁŘSKÝCH FOREM

Perník patřil po staletí k tradičnímu českému pečivu. Zprvu se jednalo o luxusnější zboží určené pro majetné vrstvy, od konce 17. století se ale perník stal oblíbenou pochoutkou širokých vrstev. Vrchol perníkářské výroby nastal v první polovině 19. století, poté začalo perníkářské řemeslo ustupovat rozvíjející se cukrářské výrobě, až na počátku 20. století prakticky vymizelo. Na výstavě budou prezentovány vzácné dřevěné perníkářské formy z 18. a 19. století a jejich odlitky ze sbírky trutnovského muzea i dalších muzeí východních a severovýchodních Čech, které jsou výmluvným dokladem řezbářského umění našich předků. K tradičním námětům perníkářských forem, do kterých se vytlačovalo perníkové těsto, patřilo srdce, kůň, ryby a další zvířata, lidské postavy (kominík, husar, miminko v povijanu) a nejrůznější náboženské motivy. Výstava připomene také historii perníkářské výroby v Čechách a v našem regionu.