Muzeum na facebooku
novinky
archiv

Trutnovský hrad

Muzeum Podkrkonoší v Trutnově sídlí v budově, která se nachází na místě někdejšího trutnovského hradu, resp. zámku. Trutnovský hrad stával na severní straně města při srázu nad bývalým mlýnským náhonem řeky Úpy, na malém návršíčku v rámci městského areálu. Hradní sklepení byla rovněž součástí hradu. Nebyl to hrad velký, svou rozlohou patrně nepřesáhl plochu dnešního muzea s přilehlým prostranstvím mezi muzeem a kostelem. 
Podívejme se nyní po jeho historii. Pomineme romantické názory, pověsti, zaznamenané až v 16.století trutnovským humanistickým kronikářem a malířem Simonem Hüttlem, že trutnovský hrad byl původně loupežnickou tvrzí doby knížecí. Pravidelný půdorys města slezského typu dokládá názor, že vznik hradu je nutno položit do doby vzniku města, tedy někdy po roce 1250. Vznik hradu a města spolu těsně souvisí, hrad se stal jeho nedílnou součástí, stal se obranným uzlem městského opevnění. 
V souvislosti s ukončením procesu osídlení kraje vzniklo město i hrad Trutnov (tehdy ještě nazývané Úpou) především přičiněním moravského rodu pánů ze Švábenic, erbu čtyřstřelí. 
V průběhu 2.pol. 13. století byly na trutnovský hrad přeneseny úřady úpského kraje, od r. 1277 kraje manského s určitou soudní autonomií, z bývalého centra této oblasti - osady a hradu Úpy - dnešního Horního Starého Města. Trutnovský hrad se poprvé výslovně připomíná až v r. 1316, ač se po něm jeho dřívější majitelé Švábenicové již psali. V r. 1316 král Jan Lucemburský dal do zástavy Půtovi z Turgova městečko Dvůr s many k témuž městečku a k městu Trutnov, s výjimkou však města a hradu Trutnova. Z trutnovského hradu bylo trutnovské manství spravováno od 13. do 16. století. Hrad přečkal i války husitské. V roce 1437 dostala hrad i město Trutnov věnem manželka císaře Zikmunda Barbora. Ta je r. 1441 zastavila Hanušovi Welflovi z Wansdorfu, který dal hrad opravit. Tento oblíbenec krále Jiřího byl hejtmanem na Trutnově do ledna 1484, kdy byl v této funkci vystřídán svým zetěm Fridrichem ze Šumburka. Nastaly podivné časy.
Zásluhou trunovského kronikáře 16. století Simona Hüttla se dozvídáme od konce 15. století a po celé století 16. podrobné zprávy o trutnovském hradu. Dovedeme si na jejich základě udělat alespoň částečnou představu, jak asi hrad vypadal. Jedním z nejdůležitějších příslušenství každého hradu byla studna. Na trutnovském hradě byly studny dvě. Stará studna na zámeckém dvoře, ležící asi sáh od městské zdi k Úpě, byla v květnu 1488 přikryta novými prkny. Když pak byl do studně shozen kámen, zvonilo to, jakoby v ní ležel velký kotel nebo sud či brnění, takže tam asi před dávnými časy někdo něco hodil, napsal kronikář. V tomto roce byla znovu zřízena i druhá studna, která byla sotva 12 kroků od zámecké věže. 
V r. 1493 přešlo trutnovské panství do rukou Fridrichových synů Bernarda a Jana a majetkem Šumburků zůstává i v dalších desetiletích.
Roku 1511 se jmenují držiteli Trutnova bratři Heřman a Karel ze Šumburku. Oba provedli v r. 1515 rozdělení trutnovského panství. Heřman si ponechal mimo jiné "polovici zámku, kteráž leží nad řekou", některé pokoje, světnice a sklep pod zemí, dále "před zámkem příkop po půl mostu", dále "dvůr pod zámkem... mlejn pod hradem a s volejným mlejnem i duom koželužský...". I tak však zůstal majetek, který měli spravovat oba bratři, zvláště pak "plac v témž hradě společný buď, i také mosty, fortny, v tom žádný nemá jeden druhému překážky činiti v ničemž". Rovněž bran měli oba bratři užívat společně. Dále se pak domlouvají: "item co se pak dotýče té společnosti zámku Trutnova, i také toho placu a předhradí, tak jakž jest položeno, toho každý svými služebníky volně užívati bude moci, jestliže by toho ukázala potřeba i mezníky budem sobě moci podle cedule této udělati, most ze spolka, kdyby toho třeba byla, opraviti na společný a jednostajný náklad".
Smlouva mezi oběma bratry nám dokládá, že hrad byl oddělen od vlastního města příkopem, zdí a mostem. Příkop bychom asi měli hledat v prostoru dnešní Školní ulice i mezi muzeem a kostelem, kde je doložen archeologickými zjištěními. Existence hradního příkopu směrem k vnitřnímu městu dokládá obrannou autonomii hradu, a to nejen vůči nepříteli vnějšímu, ale i vnitřnímu - tedy trutnovským měšťanům.
Za Šumburků se na Trutnovsku děly nejroztodivnější věci. Za Heřmana a Karla ze Šumburku byly v polovině druhého desetiletí 16. století raženy ve staré hradní věži jistým Kývačem, Kadermannem a velkým Polákem falešné mince na způsob zhořeleckých haléřů a dobová patina jim byla dávána vařením ve smole. Tito padělatelé ve službách Šumburků byli nakonec zajati, uvězněni a v Praze upáleni. V r. 1514 dali Šumburkové zavraždit ze strachu před prozrazením hradního hejtmana Jiřího Javornického. Když se ten vracel v noci z krčmy do hradu, vrahové jej u lázně na místě tak rozsekali, že kusy jeho těla byly odnášeny v neckách. Středověk byl vskutku krutý.
V následujících desetiletích došlo k několika výměnám držitelů hradu. Za jednoho z nich, Adama Zilvára z Pilníkova, byl do hradu vpuštěn robotný lid, ozbrojený oštěpy a kyji, který měl přinutit trutnovské měšťany k účasti na honitbě. Měšťané se ale patřičně vyzbrojili, postavili proti hradu děla a zabránili dalším násilnostem a uchránili svou svobodu.
Před r. 1547 hrad pozvolna pustnul a bydleli v něm jen chudí řemeslníci. V r. 1547 zmocnil se moci na Trutnovsku kořistnický feudál a podnikatel Kryštof z Gendorfu. Ten začal přestavovat dosavadní gotický hrad, připomínající se r. 1538 jako zpustlý, v pohodlnější renesanční sídlo. R. 1550, jak píše S.Hüttel, byly znovu vystavěny velké kusy zdí a kamenné světnice, zbořená stará hradní věž. Vnější obranná funkce zámku byla vystřídána funkcí vnitřní. Feudální majitel ze svého sídla vedl útoky proti trutnovským měšťanům. S.Hüttel to dokumentuje např. zprávou o bouřlivých výjevech na hradě v r. 1560, když tu chtěl Kryštof Gendorf uvěznit městskou radu. Úprk měšťanů byl tak rychlý, že posádka ani nestačila zavřít bránu.
Po smrti Gendorfově upadal i význam zámku. V poslední čtvrtině 16. století zde byly prováděny ještě nějaké úpravy. Zámek byl v r. 1578 nově přikryt šindelem, v r. 1582 však silný vítr střechu strhl. Tragikomická událost se přihodila r. 1588 tesaři Mohaubtovi, když pod ním spadla část lešení a tesař zůstal viset dlouho za ramena a křičel.
V tomto období byl zámek městem různě využíván, mj. ke společenským událostem. Byly zde např. provozovány divadelní hry, inscenované jak trutnovskými měšťany, tak kočovnými společnostmi. V r. 1590 zde vystupovalo i loutkové divadlo. Přední trutnovští měšťané zde např. v r. 1579 uvedli hru o Hekastovi a bohatém muži, r. 1581 hru o rytíři Galmiovi. Bylo zde vyučováno i zpěvu. V r. 1591 tábořilo na hradě 300 krkonošských dřevařů. Když se toho roku stal novým královským hejtmanem Šťastný Kuneš z Jemník, začal hrad i stavení opravovat. Dal opravit sgrafitovou výzdobu, obnovit dřevěné části hradu a Simon Hüttel, kronikář a malíř, vymaloval všechna nová okna.
V roce 1599 připadl zámek s příslušenstvím městu, ale již roku 1600 vyhořel. Byl sice obnoven, ale v září 1647 dobyli Trutnov Švédové a zámek pobořili. Jejich dílo dokonali císařští, když nedlouho po nich pobořili hradní zdi a brány a hrad zapálili. Částečně byl pak zase opraven, v době velkého selského povstání roku 1775 byly sem z města přeneseny důležité listiny a cennosti.
Za vlády císaře Josefa II. byl zámek jako zřícenina darován panovníkovi a přeměněn ve skladiště soli. V letech 1852-53 byl starý zámek přestavěn pro nižší reálnou školu, později se stal objekt sídlem okresního muzea, jímž je dodnes. Pozůstatky středověkého hradu představují suterénní prostory muzea, v nichž je dnes provozována restaurace a music club Pod Hradem. Části hradních, resp. zámeckých stavebních konstrukcí však obsahuje ve hmotě zdiva i současná budova muzea. Muzeum plánuje na rok 2017 vybudování nových stálých expozic, které budou na hradní a zámeckou tradici objektu důstojně odkazovat.

 

o muzeu

Adresa
Muzeum Podkrkonoší v Trutnově
Školní ul. 150
541 01 Trutnov

IČ: 751 191 53

Otevírací doba

Celoročně úterý až neděle:
9-12, 13-17 hodin.

Vstupné
Základní vstupné: 30,- Kč

slevy (děti, studenti aj.): 10,- Kč
průkazky AMG: zdarma.

Tel.: 499 811 897
Tel.: 499 815 393
Fax.: 499 811 897

muzeum@muzeumtrutnov.cz

http://www.muzeumtrutnov.cz

 

Mapka