Úvod | Muzeum Podkrkonoší v Trutnově

BEDŘICH SMETANA A JEHO UMĚLECKÝ ODKAZ

Hudební skladatel Bedřich Smetana (1824–1884), jehož umělecký odkaz významně přesahuje pouhé hudební dědictví, je právem považován za jednu z nejvýraznějších osobností české hudební kultury 19. století. Narozen roku 1824 jako syn sládka v zámeckém pivovaru v Litomyšli si i přes značný talent musel hudební dráhu u svého otce těžce prosadit. Působil jako pedagog, skladatel a kapelník Prozatímního divadla v Praze. Komponoval i provozoval hudbu jako výraz nové koncepce umění a uměleckého pokroku. Jeho jméno bývalo v dějinách 20. století zneužíváno jako nástroj politické propagandy, dnes pro mnohé představuje velikána, jiní naopak jeho hudbu považují za „přežitou“. Známe skutečný význam jeho uměleckého odkazu? Muzikoložka Mgr. Sandra Bergmannová, Ph.D., z Národního muzea – Muzea Bedřicha Smetany v Praze, přiblíží osobnost, životní osudy i rodové kořeny tohoto skladatele v severovýchodních Čechách.

TRUTNOVSKO NA STARÝCH FOTOGRAFIÍCH A POHLEDNICÍCH (1)

Prostřednictvím vybraných historických fotografií a pohlednic z muzejní sbírky výstava představuje podobu a proměny měst, obcí i osad na území současného okresu Trutnov v 19. a 20. století. Nahlédneme tak na Trutnovsko, Úpicko, Žacléřsko, Královédvorsko, Vrchlabsko, ale i do okolí Hostinného a do řady dalších lokalit regionu Krkonoš a Podkrkonoší. Připomeneme si některé stavební dominanty, památky, továrny, obchody, školy, události, rušný život v ulicích měst i relativní klid venkovských návsí v době Rakousko-Uherska, Československé republiky, protektorátu či příslušnosti k tzv. Říšské župě Sudety. Nechybějí však ani léta poválečná, včetně dokladů procesu socializace a kolektivizace venkova. Jedná se o první část šířeji koncipované prezentace fotografické části sbírky Muzea Podkrkonoší v Trutnově.

ROK NA PODKRKONOŠSKÉ VSI

Atraktivní muzejní výstava nás zavádí na podkrkonošský venkov v 19. a první čtvrtině 20. století. Představuje život venkovského obyvatelstva v průběhu celého kalendářního roku. Připomíná, co lidé uctívali, čemu věřili a jakým činnostem se věnovali v době masopustu či v následující době postní a velikonoční. Prostřednictvím dobových rukodělných nástrojů a nářadí (oradla, brány, srpy, cepy, kolovrátky na zpracování lnu atd.) přibližuje nelehký život našich předků, který je z dnešního pohledu jen těžko představitelný. Nechybějí ani sváteční oděv venkovských žen z Podkrkonoší z 19. století, bohatě zdobené formanské pásy, které byly ozdobou mužů, lidový malovaný nábytek a mnohé další předměty, které jsou němými svědky dávno zmizelého času.